Mondioring: poslušnost a skoky (2. část)

Článek uveřejněný v časopisu Psí sporty - číslo 6/2007 (5. 11. 2007)

První díl článku o poslušnoti a skocích je zde.

Ještě než se začneme zabývat samotnou skladbou a náplní jednotlivých cviků, rád bych se pozastavil u tématu jaké plemeno je pro výcvik mondioringu vhodné a jaké si tedy zvolit. Zkušenost ze zahraničí mluví o tom, že v drtivé většině případů se pro tento sport připravují belgičtí ovčáci – malinois. Rozhodně to ale není podmínkou a také to samozřejmě neznamená, že jiná plemena mají v tomto sportu červenou. Záleží především na tom, jaké má psovod soutěžní ambice, a které plemeno je mu nejbližší. Paleta psích plemen, se kterými jsem se osobně setkal, ať už na trénincích v zahraničí nebo samotných závodech, je poměrně pestrá. Byl to německý ovčák, belgický ovčák – tervueren, beauceron, rotvajler, border kolie, dobrman, velký knírač či dokonce výmarský ohař. Obecně však platí, že nejlepších výsledků v mondioringu dosahují právě „maliňáci“.

Chůze u nohy

U tohoto cviku je žádoucí, aby se psovod se psem pohyboval volným, pomalým krokem. Pes může být veden jak u levé, tak i u pravé nohy. Psovod má možnost pouze jediného povelu a to při vykročení. Trasa pro chůzi bývá zpravidla vedena přes různé překážky. Např. přes dřevěné rampy, balíky slámy, plastové barely a podobně. Během chůze dostane psovod dvakrát povel k zastavení. Sám ovšem nesmí psa nikterak ovlivňovat. Zastavení psovoda neprobíhá pouze ve stoje, ale psovod např. usedá na židli, na schody, popř. se opírá o plot atd. Hodnotí se zde, jak těsně a pozorně pes následuje psovoda. Na mistrovství světa v Itálii, kde byl ring koncipován jako středověký rytířský tábor, šli rozhodčí tak daleko, že dali psovodům na hlavu přilbici, oblékli jim vrchní část rytířského brnění a spodní část museli psovodi nést během cviku chůze v rukou.

Nepřítomnost psovoda

Zde se pes odkládá vleže nebo vsedě. Psovod je v úkrytu po dobu 1 minuty a během této doby probíhá pokus o odvrácení pozornosti psa. Pes se musí chovat klidně, nesmí se pohybovat nebo měnit polohu. Způsob, jakým se pořadatel snaží odlákat pozornost psa je pokaždé jiný. Pomocníci na vzdálenost ne bližší než 10 metrů například hrají míčové hry, krouží kolem psa na zahradním traktůrku, mlátí plastovými barely, házejí frisbee talířem a jiné.

Vysílání vpřed

Tady je nejdůležitější a pro psa nejtěžší, aby se v členitém ringu správně zorientoval a nevychýlil se ze směru. Po překonání určené vzdálenosti psovod ihned přivolává psa k noze. Tento cvik má určen také časový limit k provedení.

Polohy

Podle kategorie se provádí na vzdálenost 5-15 metrů. Pořadí poloh je nestandardní a psovodovi je sděluje ringový komisař, který stojí v jeho těsné blízkosti. Cvik bývá zpravidla ztížen i tím, že pes bývá ve výchozí pozici odložen na rampě, balících slámy, lavičce, mezi závěsy z plastových lahví apod. Také psovod může být v nejrůznějších pozicích, které určí rozhodčí.

Odmítání potravy

Provádí se tak, že psovod odloží psa na určené místo a odchází od něho. V té době pomocník psovi podává nebo předhazuje potravu. Samozřejmě, že to bývá vždy něco velmi zajímavého pro psí čichové a chuťové buňky. Takové kousky grilovaného kuřete, klobása, ryba, uzené nebo syrové maso jsou pro psa velkým lákadlem. Pes však tuto potravu nesmí ani olíznout. Bodová penalizace hrozí i v případě, kdy pes změní polohu nebo před nabízenou laskominou couvá. Navíc je několik kousků potravy rozházeno po celé ploše ringu, takže tento cvik je prakticky přezkušován po celou dobu výkonu psa.

Přinášení předmětu

Jeden ze cviků, který je také orámován časovým limitem. K aportování se může použít jakýkoliv předmět do váhy 1 kg, vyjma předmětů z kovu a skla. Z toho lze usoudit, že tento cvik nabízí rozhodčím nekonečné množství variant. Tudíž ani nelze tento cvik nikdy stoprocentně nacvičit. Je to opravdu hodně o povahových vlastnostech a zájmu psa o aport. Jen namátkou bych vzpomněl několik předmětů, se kterými jsem se setkal. Byl to hřeben, plastová konvice, luk i s šípem nebo gumová taštička, ke které byl krátkým provázkem přivázán pouťový balónek. Tento balónek samozřejmě zajímal psy více než samotná taštička. Nezbylo, než uznale zatleskat psům, kterým balónek prasknul v tlamě a i přesto cvik úspěšně dokončili.

Vyhledání předmětu

Jedná se o 10 cm dlouhý dřevěný špalíček, který si psovod vylosuje při hlášení rozhodčím. Zde je velmi důležité, aby se pes výrazně soustředil už v době, kdy zůstává odložen na místě. Psovod totiž odchází odložit tento předmět do vzdálenosti 30 metrů mezi čtyři další identické špalíčky s cizím pachem. V opačném případě se nezřídka stává, že se pes zamotá v nástrahách ringu a cvik nestihne splnit v časovém limitu.
 
Všechny tyto cviky jsou zařazeny do oddílu poslušnosti. Po jejich vykonání následují skoky. Do disciplíny skoky je zařazen skok přes překážku, skok přes kolmou stěnu a skok daleký. Skoky poskytují psovodovi určitý prostor k taktizování. Každý skok má totiž dány minimální a maximální hodnoty délky a výšky skoků. Za to jsou také odpovídajícím způsobem přidělovány body. Takže psovod může vycházet z toho, jak jeho pes jednotlivé překážky zvládá, či v jaké je zrovna kondici. Výšku a délku skoků, na kterých bude začínat, oznamuje psovod rozhodčím při hlášení. Před započetím skoku si psovod umístí psa před překážku na takovou vzdálenost, která mu vyhovuje. Sám se pak staví na úroveň překážky do vyznačeného úhlu.

Skok přes překážku

Výška 1m, 1,10m, 1,20m. Skok se provádí oběma směry. Po zdolání překážky prvním směrem psovod psa zastavuje povelem. Po zpětném skoku se pes řadí k noze. Zde může dát psovod nepovinný povel.

Skok přes kolmou stěnu (palisáda)

Výška 1,80 m až 2,30 m. Výška se upravuje po deseti centimetrech. Na zadní straně kolmé stěny je umístěna nakloněná plocha k lepšímu seběhnutí. Zpětný skok se nevykonává. Právě na této překážce, jak jsem se už zmínil, může psovod nejvíce taktizovat. Může například ihned zvolit maximální výšku. Při úspěšném zdolání palisády tak získává maximální počet bodů a hlavně šetří silami psa. Ovšem při neúspěšném pokusu odchází s prázdnou, neboť snižovat výšku není dovoleno. Další variantou je začít na výšce nižší a postupně ji navyšovat. Je to asi nejjistější způsob, ale mnohem více vysilující pro psa. A šetřit energií psa se rozhodně vyplatí, protože vzápětí po skocích následuje dlouhá a náročná obrana. Takže je opravdu na psovodovi, aby dokonale znal svého psa a uměl na něm „číst“ v jakém rozpoložení a fyzické kondici se zrovna nachází. Určitě se to vyplatí.

Skok do dálky

Vzdálenost 3 - 4m. Vzdálenost se upravuje po 50 cm. K tomuto skoku se využívá bezpečné dřevěné konstrukce, uvnitř které jsou mezi latěmi napříč nataženy pružné barevné pruhy ve vzdálenosti 30 cm od sebe. Konstrukce je zakončena houpačkou, aby se předešlo zranění psa při neúspěšném pokusu (doskoku). Zde stejně jako u kolmé stěny má pes povoleny tři pokusy.

Autor: Roman Vala